Trhliny, kdy volat statika?
Včasným určením závažnosti poruchy a vhodným návrhem potřebných opatření je možné minimalizovat nutné finanční prostředky na opravu poškozené konstrukce. Projevem poruch nosných konstrukcí nemusí být pouze trhliny, může to být zvětšený průhyb vodorovných prvků například stropních desek či nosníků, vyboulení svislých prvků například příček či sloupů. Znamením, že s nosnou konstrukcí není něco v pořádku může být i nadměrná vibrace, typicky při pohybu na stropní konstrukci. V praxi jsme se setkali i se zvukovým projevem špatně fungující nosné konstrukce, jednalo se o praskající střešní dřevěné vazníky, slovy majitele rodinného domu se při silném větru ozývaly tajemné rány a praskání.
Úkolem statika je vyhodnotit stav poškozené konstrukce a závažnost poruchy. Pro zjištění příčiny a návrh opravy bývá dle potřeby vizuální prohlídka doplněna provedením sond do nosných konstrukcí. Zkušený statik je schopen navrhnout optimální řešení opravy, tj. hospodárné a současně dostatečně bezpečné. Statika je nutné volat bez odkladu v případě nově zjištěných trhlin na dříve nepoškozené konstrukci. Typickým příkladem jsou poruchy vzniklé ve vašem bytě během stavebních prací v sousedících prostorách pod nebo nad bytem. Častou příčinou bývají výkopové práce prováděné v blízkosti následně poškozeného domu. Extrémním příkladem může být náraz motorového vozidla či výbuch plynu. I v případě postupného rozevírání a prodlužování trhlin je nutná okamžitá kontrola konstrukce statikem. Příkladem může být porucha zeminy pod základy, chybně provedená oprava krovu na domě, nevhodný zásah v blízkosti klenby či nově provedená stavba v blízkosti poškozeného domu.
U stabilních nerozevírajících se trhlin do šířky 2 mm, je možné odložit kontrolu statikem do doby plánovaných stavebních prací. Poruchy tohoto typu nacházíme na obvodových stěnách namáhaných teplotou, dalším příkladem může být porušení pórobetonové stěny způsobené technologickou nekázní při zdění. V žádném případě nezakrývejte trhliny bez kontroly zateplenou fasádou, sádrokartonem či novou omítkou. Takto „schované“ trhliny bez možnosti kontroly se stávají časovanou bombou, případná oprava si v budoucnu vyžádá řádově vyšší finanční náklady. Každá trhlina je známkou poruchy konstrukce. Zda se jedná o vážnou poruchu, či pouze o estetickou vadu, je i zkušený statik často schopen určit až po podrobném průzkumu. Otázkou tedy není jestli, ale kdy volat statika. U aktivních trhlin je nutná bezodkladná kontrola, u stabilních trhlin do 2 mm je možné kontrolu odložit do doby před zahájením nejbližších stavebních prací.
Na závěr bychom rádi upozornili, že náklady na zjišťování příčin, návrh a následné provádění oprav poruch nosných konstrukcí výrazně zlevní archivace dokumentace skutečného provedení stavby a veškerých následných zásahů do konstrukce domu, což vyžaduje i platná legislativa.
Příklady trhlin
